Osvětlení zde hraje jednu z nejdůležitějších rolí - pozornost je zaměřována na textury stěn, zvýrazněny jsou důležité oblasti a také detaily prostoru. Bílá barva a autentická jednoduchost se staly rámcem pro všechno. Jako kontrastní byly v detailech použity odstíny černé a teplo bylo přidáno použitím přírodního dřeva na podlaze.

        Architekti pracovali převážně s ukrajinskými výrobci z této oblasti. Například pohovky ve společenské místnosti a zbytek čalouněného nábytku byly vyrobeny ukrajinskou společnosti Interia. V kuchyni můžete vidět stůl z desek letitého jasanu se železnou nohou. Vyrobila jej dílna Ivana Chudova. Výjimku zde tvoří akorát židle v jídelně, které jsou z Itálie, a některá svítidla a dekorace, dovezené z Bali.

        S cílem zvýšit v přízemí strop, který měl původně 2,6 m, byly sejmuty staré sádrokartonové desky a ty nahradila krásná betonová krytina se stopami trámů. I s takovouto výškou se architekti rozhodli udělat pódium, rozdělující obývací prostor od jídelny.

        I přesto, že zákazník chtěl zachovat barvu nového stropního obložení, designéři jej s naprostou jistotou přemluvili k bílé výmalbě. Zajistili tak nejen to, že stropy nebudou působit nízce, ale také dodrželi celkový barevný koncept bytu.

        Krb na dřevo, který se v bytě původně nacházel, se ukázal být mimo provoz, takže jej nahradili bio krbem. Myšlenka topení na dřevo však byla zachována. V obývacím pokoji, na hlavní stěně s televizorem jsou použity bílé oblázky. Obkladači to zabralo celé 3 týdny, než ho jeden po druhém přidělal ke zdi.

        Kuchyně je poměrně jednoduchá. Pracovní deska a plocha ostrůvku jsou z kamene a nechybí zde zrcadlo, které opticky zvětšuje prostor. Černá stěna není pouze designovým prvkem, ale zároveň praktickým pomocníkem - je totiž natřená speciální barvou, na kterou se dá psát křídou - stejně jako na školní tabuli. Strop v prostoru kuchyně a jídelny byl lehce snížen a to nejen z důvodu zabudování svítidel, ale také pro skrytí ventilace.

        Původně zde byla jedna dlouhá lodžie v přízemí. Architekti ji rozdělili na dvě části pomocí skleněné přepážky. Z jedné strany je teď dětský koutek a z té druhé naopak malé, oddělené a velmi útulné místečko pro pití čaje a kouření vodní dýmky.

        Sanitární místnost v přízemí má za úkol dostat hosty v úžas. Je až neuvěřitelně jiná a ohromující v pozadí s ostatními bílými interiéry. Za tímto účelem byl zvolen přírodní kámen, nařezán do imitace dlažby.

        Zábradlí u schodů je velmi lehké a vzdušné. Jedná se vlastně o kovový rám, na kterém jsou instalovány dřevěné schody. Nášlapné plochy schodů jsou jak jinak než bílá a designéři jim uměle dodali pár let.

        V hlavní ložnici je raritou útulný prostor s houpací sítí, určený především k odpočinku, dále zde nechybí místo s toaletním stolkem a malou "kanceláří". Na žádost klienta je zde umístěna velká postel 2x2 metry. Po odstranění staré omítky ze stěn byly cihly ponechány odkryté a architekti je pouze natřeli na bílo. Dráty od zásuvek a vypínačů byly šikovně položeny do spár mezi cihlami.

        V koupelně je umístěno velké zrcadlo, které místnost vizuálně rozšiřuje. Místo obvyklých držáků na ručníky jsou zde větve stromu - natřené na bílo a zavěšené na lanech. Netradiční je zde také dřevěný strop, sestávající z prken borovice.

        Pokoj pro hosty je stejně bílý, jako zbytek interiéru. Designéři se rozhodli rezignovat na klasickou, uzavřenou šatnu a navíc místo tyče na oděv použili pro zavěšení svršků větev od stromu.

        Veškeré vnitřní prostory tohoto mezonetového bytu byly realizovány během 8 měsíců. Klíčovým bodem tohoto bytu je jeho celková harmonie. Klid v duši je nejvyšší myšlenkou tohoto interiéru - tento status je také dlouhodobým cílem klienta a autorů projektu - FORM bureau.