Malý pokoj, nenabízel mnoho možností, jak vyřešit spaní pro dva nocležníky. Takřka jedinou variantou, která vypadala jako reálná, vzhledem k dispozicím pokoje, byla palanda. Dvoupatrová postel byla opatřena oblíbeným trikem do dětských pokojíčků – úložnými šuplíky. Kromě toho, že slouží coby pomocníci k úschově hraček, her i knížek, umožňují také vstup na horní palandu.

Výroba postele na zakázku nabízí do budoucnosti možnost rozdělení palandy na dvě samostatná lůžka. Protože to ale ještě chvíli potrvá, než holčičky vyrostou a získají každá svůj vlastní pokoj, vymysleli architekti „vymoženost“, která malým slečnám zajistí trošku soukromí již nyní – záclonky. Při jejich zatažení se vytvoří „tajná“ skrýš.

Jelikož jsou schody k palandě umístěny čelně, nikoliv bočně, zůstal vedle postele volný prostor pro umístění komfortní šatní skříně.  Objemná skříň pojme každodenní oblečení obou holčiček.

Nedílnou součástí každého dětského pokoje je psací stůl a úložné prostory pro hračky, knížky/učebnice, psací potřeby … Pro všechny tyto účely vymysleli architekti sestavu nábytkových skříněk, poliček a stolu.

Při výběru nábytku si tvůrci dali opravdu záležet. Do bytu totiž zvolili nábytek, který „poroste“ s dcerami.  Vybavení bylo vyrobené tak, že jakmile holčičky povyrostou, bude se dát zvýšit na standardní výšku 75 cm.

Rozměrnější stůl nebyl do pokoje vybrán náhodou. Při jeho výběru se počítalo s případnou návštěvou dalších dětí nebo společností rodičů.  Část úložných prostorů kolem stolu je opatřena dvířky, část je otevřená. Do „otevřených“ skříněk se dají zasunout různé plastové krabice či šuplíky.

Kompletní nábytek byl zvolený v bílém dekoru. Naopak závěsy, kulaté koberce, stěny, světla a doplňky prosvítily pokoj svou barevností. Díky tomu je celý pokoj světlý, vzdušný a přitom veselý.