pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Tento dům, na severu australského Melbourne, prošel celkovou renovací. Prioritou bylo rozšíření zadní části terasy, jakožto dědictví viktoriánského období. Tento projekt je iniciován mladou rodinou s 2 dětmi , kteří si přáli nadále zůstat v současném domě, ale přizpůsobit jej současným požadavkům rodiny. Zdárná rekonstrukce a rozšíření objektu obsahuje 4 ložnice, pracovnu a 2 koupelny. To vše na velmi malé půdorysné stopě o rozloze 140 čtverečných metrů. Hmota domu se nachází v objetí sousedních budov a vytváří tak centrum celého obytného bloku. Projekt přirozeně respektuje koncepci okolních domů i se svým historickým podtextem.
Díky skvělému designu dokázali architekti ze studia Nic Owen Architects povýšit malé prostory na vzdušné, otevřené místo pro život, a to především díky intenzivnímu prosvětlení obytného prostranství. Klíčem je vytvoření velkého množství světlíků a kosého, odlehčeného stropu, který 5 metrů široký dům pocitově zvětšuje. Tento projekt, i navzdory historickým a solárním omezením, se dokázal vypracovat v obytný prostor vysoké životní úrovně. Vytváří tak "malý velký " dům.
Obývací pokoj je naplněn denním světlem až po strop. Krása celého prostoru je záměrná asymetrie, dána vyoseným hřebenem střechy. Příjemně působí podlaha ze světlého dřeva , která je skromně poseta stylovým nábytkem.
Tato místnost poskytuje také vizuální propojení s další, externí obytnou místností - vlastní, soukromý dvorek. Ten je po obvodě potažen zvlněným plechem, který evokuje industriální atmosféru. Rodina si zde může dopřát nerušený odpočinek.
Kuchyně se nachází v zadní části společného prostoru a je vymezena pracovním pultem, orientovaným směrem do zahrádky. Vše je pokryto sněhově bílou, která následně, směrem do obývací zóny, přechází v texturu přírodního dřeva.
Horní podlaží obsahuje soukromou část. Zde se nachází ložnice rodičů, dětské pokoje a malá, nenápadná pracovna. I v těchto prostorách hrají významnou roli střešní světlíky.
Nové stavební zásahy radikálně, ale vkusně zasahují do původní zástavby. Kombinace falcovaných plechů a starého cihlového zdiva se jeví jako smysluplný dialog dvou protikladných období. V tomto projektu je třeba ocenit odvahu a také práci s architektonickým detailem.
Hmotové schéma, ilustrující vztah domu s okolní uzavřenou zástavbou. Extenze domu je čitelná na první pohled, a to díky hravé skladbě tvarů a hmot.
Dům disponuje vcelku výrazným tvaroslovím. Na klasické ortogonální základně je nasazena kosá, sedlová střecha, která je nápadná svým proskleným štítem. Ten ve výsledku funguje jako nezbytný element, absorbující denní světlo do hlavního obytného prostoru. Spodní prosklená, posuvná stěna propojuje interiér s vnější dřevěnou terasou.