Reprezentativní částí domu je bezesporu společenská místnost, do níž se umístila kuchyň, jídelna a obývací pokoje. Absence zdí, velká francouzská okna a jemné tóny plní úlohu sjednocujících prvků. Prostor díky nim zůstává otevřený, prosvětlený a působí na své obyvatele optimistickým dojmem.

Při rekonstrukci se obytný prostor opatřil novým nábytkem a doplňky (zejména osvětlení). V celé místnosti dominují béžové a hnědé tóny. Barevné zpestření vnáší do interiéru příroda, jejíž měnící se škála barev proniká do společenské haly skrz francouzské okno. Z místnosti je také možno vystoupit do zahrady. Přechod mezi domem a vlastní zahradou tvoří dřevěná terasa krytá pergolou. Čelo terasy je opatřeno o roletu, jež chrání před prudkými slunečnými paprsky, větrem i mírným deštěm.

Kuchyně se od zbylých dvou částí odlišuje volbou podlahové krytiny. Zatímco v obývací části a jídelně je položena dřevěná podlaha, v kuchyni se na podlahu a zdi využil praktičtější materiál – dlažba. Vše v kuchyni je v bílých a šedých tónech. Volba bílého tónu není nahodilá, kuchyňská linka totiž navazuje na bílý koncept užitý již u jídelní soupravy.

Výrazné změny se během rekonstrukce dočkala také koupelna. V prvé řadě se v místnosti změnilo umístění koupelnového zařízení, pak přišla na řadu otázka zvětšení kapacity úložných prostor.