pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Dech beroucích staveb se po celém světě nachází stovky, možná i tisíce. Protože bychom ale v jednom článku nestihli objet/obletět celý svět, zastavíme se na skok v Austrálii. Nedaleko Shentonského parku stojí nádherná stavba. Nad svůj pozemek se tu tyčí pohádkový dům se dvěma tvářemi.
Přední cihlová část připomíná svým stylem anglický venkov. Druhá tvář (zadní) pak nahrává do karet skandinávskému stylu – je totiž obložena dřevěnými prvky v bílém tónu.
Zadní zahrada je oázou klidu a pohody. Místem, kde se dají udit krkovičky i chytat „bronz“. Zahrada je totiž vybavena na vše. Chytat bronz je možno u bazénu, dobré masíčko si pak majitelé s hosty mohou vychutnat na venkovní terase, jež je od zahrady oddělena plotem zhotoveným ze skleněných panelů. Užitím skla se docílilo nejen oddělení prostor, ale také ničím nerušeného výhledu do zahrady a okolí.
Terasa funguje coby vstupní část do vlastních prostor domu. Místnosti jsou směrem od terasy řazeny dle ryze funkčního hlediska – obývací pokoj, jídelna, kuchyň. Celá společenská hala je nasměrována k minimalistickému cíli. Jejím sjednocujícím prvkem je dřevěná podlaha. Části společenské místnosti jsou spolu v těsné blízkosti.
Od obývací části se coby kamenem dohodil nachází jídelna a kuchyň. V kuchyni hraje prim bílý tón. Veškeré elektrospotřebiče se zakomponovaly do kuchyňské linky. Do vlastního tělesa kuchyně se zabudovala lednice, horkovzdušná trouba a pec. Mikrovlnnou troubu a myčku bychom pak našli v kuchyňském ostrůvku.
Zajímavým prvkem, jímž architekti ozvláštnili interiér, je mírné obnažení schodiště. Průřez do zdi prozradí, zda jde někdo po schodech. Stejně tak umožňuje nahlédnout do dění společenské místnosti.
Jak bylo již zmíněno, druhé patro hlásá klid, pohodu a soukromí. Při vybavování ložnic vsadili majitelé na minimalismus. Do jednoduchého modu se oblékla také koupelna.
Rodinný domek obecně hraje na dvě strany. Do ulice ukazuje svou jednopatrovou tvář, do zadní zahrady se pak smějí dvě patra moderní stavby. Obdobným způsobem je také řešeno rozložení místností – společenské v dolním patře, soukromé v horním.