pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Architekt: Nelson Byrd Woltz
Název projektu: Carnegie Hill House
Datum realizace: 2009 – 2010
Místo: Manhattan, New York
Carnegie Hill House je moderní městský dům, který se nachází na Manhattanu, centru NY. Manželský pár chtěl prostor přepracovat tak, aby více vyhovoval jejím požadavkům a potřebám rodiny. Proto využili rozdílných dispozic teras, a dali tak vzniknout odlišným charakterům jednotlivých úrovní.
2. Uzavřená nebo otevřená?
Pokud jste vyznavači takových míst, kde je jedinec alespoň částečně v kontaktu s okolím, je právě ideální tato varianta. Té bylo docíleno za pomoci polopropustné dřevěné stěny, u které je na některých místech dokonce vyřezán otvor tak, aby nabízel příležitost sledovat okolní dění či zajímavé památky. Pro zlepšení mikroklima a dodání naprosté intimity, zde byla vytvořena vertikální zahrada, která při správné realizaci vyžaduje minimální údržbu.
Abychom vnesli další funkci takové terase, můžeme pro děti vybudovat pískoviště či vestavěnou popisovací tabuli, která narušuje unitární vzhled dřevěných desek.
3. Výhled, ale i pocit soukromí
Nejvyšší partie domu slouží jako rozhledna, kde máme možnost pozorovat veškeré dění kolem. Umístění sedací soupravy by mělo být orientováno na zajímavý objekt tak, abychom se mohli kochat a příjemně relaxovat. Zároveň je ale potřeba vyřešit vhodné odclonění. Toho můžeme dosáhnout porosty bříz, umístěných do nádob spolu s travinami a nenáročnými levandulemi.
K doladění pak už jen postačí nízká sedačka, která je stejně jako obaly od květníků vyrobena z teakového dřeva. Světle modré polštáře a tmavě hnědé polstrování zútulňují obytný prostor.
1. Terasa jako venkovní pokoj
Nejspíš si to dovedete představit, když z obývacího pokoje vystupuje ven neurčitý prostor, který je dále obehnán zdí ze všech čtyř stran. Ani by vás to nelákalo vyjít ven jen z toho důvodu, že si budete připadat jako v uzavřené kleci, bez výhledu.
Když se ale nad tím zamyslíme z jiné perspektivy, právě takových dispozic bychom měli využít. Stále máme nebe nad hlavou a tím náš „venkovní pokoj“ získává další rozměr. Navíc si zde můžeme pohrát i se zelení. Nabízí se nám tak privátní parčík ve městě, kde pod korunami stromů, v oáze kapradin, půdopokryvných trvalek a stálezelených keřů si můžeme dopřávat chvíle klidu, oproštěni od hluku velkoměsta.
A když by se nám náhodou zdály okolní bílé fasády příliš fádní, nemusíme se bát použití popínavých rostlin. Na tomto obrázku se jedná konkrétněji o zcela běžný chmel otáčivý.