Žádné zdi
Tokijští architekti z kanceláře frontofficetokyo se při návrhu rekonstrukce malého bytu v centru města inspirovali strukturou samotného velkoměsta. Vznikl světlý a prostorný interiér skvěle korespondující se svým okolím.
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Tokijští architekti z kanceláře frontofficetokyo se při návrhu rekonstrukce malého bytu v centru města inspirovali strukturou samotného velkoměsta. Vznikl světlý a prostorný interiér skvěle korespondující se svým okolím.
Autor: frontofficetokyo
Plocha: 50 m2
Místo: Tokyo I Japonsko
Původní dispozice se skládala z malých a tmavých pokojů. Když tvůrci hledali řešení, jak zvýšit kvalitu bydlení, podívali se z okna bytu na Tokio. Viděli veřejný prostor skládající se z mnoha vzájemně se překrývajících částí. Stejný princip tedy uplatnili i pro svůj návrh. Veškeré dělící příčky byly odstraněny a vznikl tak nový velkorysý prostor. Světlo nyní proniká až do hloubky místnosti. Vymezeny jsou pouze tři hmoty – koupelna, prádelna a šatna. Kolem zmíněných bodů se může život v bytě volně obtáčet a prostor využívat dle libosti.
„Architektura je obor pracující s mnoha rozdílnými měřítky. Zdálo by se, že rozdíly mezi nimi jsou tak markantní, že vzájemná inspirace není možná. Byt v Tokiu a přístup ateliéru frontofficetokyo však dokazují, že to není až tak jednoznačné.“
Kuchyně je malá, ale vzhledem k celkovým rozměrům bytu myslím dostatečná. Tvoří již zmíněné zákoutí pro lednici a pak varný ostrůvek kombinující zóny mytí, přípravy i vaření. Nad ní je umístěn praktický digestoř.
Podél oken je na celou šířku bytu ničím nedělený společenský prostor. Na stropě můžeme vidět vedení rozvod ke světlům z jednoho místa do několika bodů. Po levé straně jsou u stěny složeny posuvné panely, které mohou všechny „hlubší“ části bytu úplně oddělit.
Střední příčka tvaru „S“ schválně není dotažena až ke stropu. I když tedy funguje jako vymezující prvek, uživatelé stále vnímají prostor maximálně volného prostoru na celém půdoryse bytu.
Koupelna je stejně prostá, jako celý zbytek bytu, jen zde jednoduché povrchy vyznívají daleko silněji než v jiných místnostech. Materiálové řešení interiéru je pojato jako neutrální „pozadí“ pro vnesený život majitelů.
Půdorys dokumentuje zcela racionální rozvržení jednotlivých zón. Obslužná část pro praní a hygienu a vstup jsou v nejhlubší a tedy nejtmavší části bytu. Nejvíce na světle je pak pobytová zóna. Uprostřed najdeme prostor pro spaní a vaření, tedy místa, kde je potřeba světla omezenější.
Ve středu prostoru jsou umístěny dřevěné příčky zalomené do tvaru „S“. Vymezují jednotlivé zóny v bytě a zároveň fungují jako funkční blok. Na jedné straně je v nich skryt prostor pro uskladnění šatstva, na druhé straně je do nich zasunuta lednici.