Jednou z mých oblíbených knih z dětství je tenká knížka s názvem Zahrada, kterou napsal a svými úchvatnými ilustracemi doprovodil Jiří Trnka. Mnoho lidí její kouzlo v dětství poznalo, byť třeba zprostředkovaně díky animovanému  večerníčku studia Bratři v triku, který ze zmíněné knížky vycházel.

Než onen večerníček stanovil hranice mým představám o tajuplné zahradě, třemi kluky náhodně objevené uprostřed města, měla jsem o podobě i kouzlu zahrady představy vlastní. A ty se nápadně podobaly realizaci zahrady v Dobřichovicích od ateliéru Flera, který se zabývá zahradní architekturou.

Samozřejmě že porost a další prvky jsou v zahradě v Dobřichovicích plánované, nejedná se tedy úplně o tajemnou zahradní džungli. Nicméně dost prvků mě k Trnkově zahradě navádí. Mimo místy hustý porost keřů a nízkých stromů protkaný stromy vzrostlými jsou to i další, hlavně architektonické prvky. Například zarostlý vchod do zahrady, ze kterého vyvěrá jakoby nedbale vystavěná nízká zídka nebo i stará studna v doprovodu starého prorostlého dláždění. Staré kamenné schody, po jejichž bocích se rozvalují zelené květiny mnoha druhů, i obdélníkové jezírko lemované oblázky a skalničkami ve mně evokují zhmotnění Trnkovy zahrady. Jen v jezírku chybí velryba a na v keřích zas lstivý starý kocour.