Milovníci přírody pozor! Představujeme další typ alternativního bydlení! Tentokrát se inspirujme tradičními domky Mongolska a blízkého východu. Jedná se o takzvané jurty, chcete-li jinak tak ghery nebo kabitky. V oblastech, pro které jsou tyto stavby typické, žilo mnoho kočovnických kmenů. Bylo tedy zapotřebí vytvořit funkční bydlení z dostupných materiálů, které lze ale také přesouvat. A právě tyto vlastnosti má již zmiňovaná jurta. 

Dnešní ukázky jsou práce realizovány Petrem Skořepou, který se zaměřuje na stavbu přírodní architektury. 

Mongolská jurta je v podstatě stan. Mluvíme o dřevěné konstrukci různých průměrů, přes kterou je natažené plátno. Plátno je vyrobeno z bavlny s přidáním umělého vlákna PES. Mongolské jurty jsou opravdu velmi snadno stěhovatelné. Jurtu je navíc možné zateplit a vyhřívat. K zateplení se používá vlněný filc, který je napasován mezi dvě plátna - vnitřní a vnější. Pro vyhřívání skvěle poslouží vyhřívaná podlaha. Mongolské jurty mají však nízkou životnost, plátno je potřeba měnit přibližně jednou za pět let. Vyhřívání stanu není efektivní, ale pro občasné vytápění dostačující. Proto tradiční mongolské jurty lépe poslouží jako čajové altány nebo prostory pro víkendové bydlení a pro různé společenské akce. Rozhodně nejsou vhodné k celoročnímu bydlení.

Obytné jurty fungují na podobném principu, jako tradiční mongolské stany. Střecha je vyrobena z odolnějšího materiálu, který má životnost až 35 let. Jedná se o TPO folii, která je ekologičtější, než klasické PVC, protože neobsahuje změkčovadla. Střecha přesahuje přes okraj stavby, tudíž déšť nestéká po plátně a díky tomu plátno vydrží delší dobu. Jelikož je střecha na rozdíl od předchozí stavby neprodyšná, je nutné vytvořit pod ní provětrávací mezeru. To znamená, že jsou ve výsledku postaveny dvě jurty v sobě. Tím se stavba přibližně o 30% prodraží, na druhou stranu je mnohem více funkční a má delší životnost. Co víc, díky vzniklému prostoru lze použít daleko větší množství tepelné izolace. Při správném použití je možné se dostat až na úroveň spotřeby, která je běžná u nízkoenergetických domů. 

Nejvýhodnější volbou pro bydlení je však kruhový nízkoenergetický dům. Stále se jedná o architekturu, která vychází z původního konceptu mongolských domů. Varianty takového domu jsou dvě. Obě mají stejnou střechu, jako má předchozí typ obytné jurty. První typ jurty je velmi špatně stěhovatelný. Jedná se o pevnou stavbu buď dřevěnou, nebo slaměno-hliněnou zděnou stavbu. Daleko výhodněji se pak jeví nízkoenergetický dům postavený ze slaměných panelů. Dřevěné kvádrové konstrukce napěchované slámou poslouží na zateplení stejně dobře jako 15-20 cm vrstva polystyrenu. Navíc tyto bloky vytváří zvukotěsnou bariéru, která se vyrovná 150 cm tlusté betonové stěně! Díky těmto panelům je stavbu možné relativně jednoduše přemístit. Ze slaměných panelů lze postavit i vícepatrový dům. Slaměná budova je na závěr standardně chráněná omítkou, nejčastěji hliněnou, ale může se jednat samozřejmě i o jakoukoliv omítku dle vašich nároků. Omítka chrání slámu proti hlodavcům a škůdcům a je stavba je díky ní méně hořlavá, než běžně obydlené dřevostavby.