Jelikož jsou oba byty dvoupatrové, architekti navrhli praktické řešení. Obývací prostory byly umístěny vždy v tom horním patře, aby bylo zamezeno vzájemnému vyrušování mezi sousedy. Pokoje jsou umístěny nad sebou a zachovávají tak otevřený výhled z domu, který tato orientace nabízí.

Vzhledem k omezené celkové ploše jednotlivých podlaží bylo provedeno několik úprav. Horní byt byl z části zřízen v podkroví a tak bylo rozhodnuto strhnout zadní část střechy, což umožnilo vybudovat terasu a nově vykonzolovaný prostor přímo tam, kde bývalé schodiště kdysi vedlo do horního patra. Nové schodiště se teď nachází ve středu budovy.

Díky tomuto chytrému rozšíření a úpravě obytného prostoru byl zajištěn přímý přístup na terasu, denní slunce se do bytu dostane mnohem rychleji a byty jsou déle osvětlené. Také nová kuchyň v současnosti nabízí otevřený a krásný výhled do zadní zahrady, dvora a na bruselské panorama.

Bylo potřeba respektovat a dodržet stavební předpisy, které vymezují vzdálenosti sousedních pozemků, krytí sousedících domů, oslunění jednotlivých bytů.

Velkou výzvou pro architekty bylo vytvořit dojem otevřeného prostoru v těchto poněkud malých bytech. Stěny v horním patře byly strženy, mezipatro bylo potlačeno tak, aby mohla být dostatečně zdůrazněna funkce a existence podkroví. Každá píď prostoru je co nejvíce maximalizována, jako tomu je například v japonských nebo holandských projektech. Všechny potřebné funkce nového bytu jsou zařízeny do jednoho kusu nábytkuna podlaží a v pokojích.

Tento projekt je první spoluprací mezi těmito dvěma architekty. Je to skvělý příklad jejich společného cítění a vztahu k detailům, zároveň se jedná o skvělou demonstraci jejich neustálého hledání těch nejchytřejších řešení bez ohledu na jakékoliv předsudky ohledně omezených prostorů či rozpočtu. Jejich cílem je vytvořit prostor, který nabízí světlo, výhled a ušlechtilost materiálu.