Proč bourat, když lze rekonstruovat?
Stará ruina, která se pod šikovnýma rukama změnila v moderní a útulné bydlení!
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Starší domeček je většinou na obtíž. Velkými dřevěnými okny často táhne, místnosti s vysokým stropem lze horko těžko vytopit a početné schody nejsou zrovna kamarádem pro bolavé nohy a klouby. Sečteno podtrženo – Údržba starších domů a výlohy na energii stojí poměrně velké sumy. Není tedy divu, že se lidé často rozhodnou raději dům prodat, a koupit si jeho moderní verzi, než do něho investovat peníze. Někdy je tomu však naopak – starší domy jsou upřednostňovány před novými. Důvodů je mnoho – citová vazba k domu, dobrá lokalita, nízká kupní cena.
Ukázkou citové vazby je koupě rodinného domu v Kravařích. Mladá rodina se chtěla přiblížit svým příbuzným, a tak se rozhodla pro koupi staršího domečku. Ve stejné ulici mají totiž domek rodiče a sestra s rodinou. Nově pořízený „starý domek“ se tedy stal třetím cípkem trojúhelníku, jež tyto tři domy tvoří, a to doslova! Stavby spolu totiž sousedí a jejich zahrady na sebe navzájem navazují a propojují se.
Bez rekonstrukce by to však nešlo. Původní dvoupatrový dům z roku 1954 byl totiž vystavěn na principu „co bylo při ruce“. Přestože by možná vyšlo levněji stávající dům zbourat, a postavit na jeho místě nový, majitel i Adam Weczerek (architekt z dílny WMARCH) se shodli, že by to byla škoda. Po technické stránce byl dům celkem v pořádku, a tak se přiklonili k možnosti dát domu „novou tvář“.
Jedním ze zásadních problémů byla vysoká energetická spotřeba, již bylo nutné rapidně snížit. To se podařilo za pomocí nadstandardního zateplení. Obvodové stěny byly obloženy 15 cm silným polystyrenem a dřevěná okna se dočkala výměny za moderní trojskla. Po úpravě technických problémů – elektroinstalace, zpevnění stropní konstrukce, částečná výměna trámů – se mohlo přejít k úpravě interiéru.
Stavba čítala zbytečně mnoho malých pokojů. Malé místnosti neposkytovaly příliš komfortu, ba právě naopak – působily stísňujícím dojmem. Místnosti z toho důvodu byly zvětšeny a prosvětleny za pomocí velkých oken. Vybouráním poloviny stropu vznikl vysoký vzdušný prostor rozdělený do dvou sfér. Dolní část je zaplněna obývacím pokojem, jídelnou a kuchyní. Horní je poté věnována otevřené pracovně. Ta je vybavena velmi střídmě, přesto vytříbeně. Jedinými kusy nábytku jsou tu stůl, židle, knihovna a malířské prkno. Útulnou atmosféru pokoje dokresluje zeleň a velké okno, které místnosti vdechuje život.
Pod balkónkem, který pracovna asociuje, se nachází kuchyň. Panensky bílá kuchyňská linka tvoří ucelenou linii, která však skrývá mnohá překvapení. Rychlovarná konvice i mikrovlnná trouba byly ukryty za posuvná dvířka. Nerezové vestavné spotřebiče celistvost linky pouze podtrhují! Krb s černým obložením se nachází v prostoru mezi kuchyní a obývákem a ladí k oběma prostorům. S kuchyní vstupuje do kontrastního souboje černé s bílou, v obývacím pokoji pak ladí s televizní stěnou a gaučem.