Dlouhý a delší
Představte si, že váš byt je 27 m dlouhý. Pořádný kus cesty! A navíc přes něj vede nekonečně dlouhá chodba. Ateliér M2arquitectura navrhl řešení, které prostory proměnilo a vytvořilo volně plynoucí prostor skrz celou hloubku.
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Představte si, že váš byt je 27 m dlouhý. Pořádný kus cesty! A navíc přes něj vede nekonečně dlouhá chodba. Ateliér M2arquitectura navrhl řešení, které prostory proměnilo a vytvořilo volně plynoucí prostor skrz celou hloubku.
Autor: M2arquitectura
Realizace: 2015
Plocha: 100 m2
Místo: Barcelona I Španělsko
Ve španělské Barceloně, v její historické čtvrti, se nachází byt o velkorysých rozměrech rovných 100 m2. Ty jsou ovšem rozděleny do mnoha malých místností a dlouhých chodeb a navíc nemají mnoho světla. Architekti se rozhodli prostor co nejvíce propojit. Do středu jeho dispozice vložili funkční blok kuchyně a hygienického zázemí. Celý půdorys je tak velmi jednoduše rozdělen do dvou částí – denní a noční. Směrem do ulice bez jakéhokoliv členění následuje jídelní a společenská zóna, směrem do dvora je pak ateliér a ložnice. Pocit jednoho kompaktního celku zajišťuje vinoucí se linka bílého vestavěného nábytku a 27 m dlouhá neomítnutá zeď.
„Žijeme v době, která blázní z balkónů. Všichni je chtějí a „nutně“ potřebují. Nemyslím si, že jsou ale naprosto dokonalou variantou. Neméně klasičtější francouzské okno, zaručí podobně intenzivní kontakt s exteriérem a nabídne k tomu jeden výrazný bonus. Mnohem více můžete vnímat, co se děje pod vámi, na ulici, v parku. A pokud chcete žít v klasickém a opravdovém městě. Je to k nezaplacení!“
Čistě bílá zeď na jedné straně, neomítnutá zeď na druhé straně. Klasické kachličky na zemi, cihelný strop. Interiér rozhodně nelze označit za minimalistický. Působí důmyslným dojmem. Množství světla plynule klesá s odstupem do hloubky dispozice a zase se zvětšuje s přibližováním k ložnici a tedy oknům do dvora. Nejsou zde žádné ostré přechody.
Dlouhou tmavou chodbu se podařilo odstranit. Prostory na sebe nyní přímo navazují, jen kousek zůstal čistě komunikační. Je ovšem doplněn knihovnou. Důležité je, že na obou koncích průchodu přes byt jsou okna poskytující světlo. Jakékoliv propojení tímto efektem vždy stoupne a stane se příjemným.
Koupelna, ač v samém středu bytu, může profitovat s přímého osvětlení. Z okna sice není žádný výhled, směřuje do vnitřního světlíku, ale světlo a možnost větrání jsou zaručeny. A to je bonus nesmírný!
Ještě před ložnicí se nachází pokoj na první pohled nejasného určení. Ve skutečnosti je to kombinace pracovny a šatny. Navíc je odsud vstup na balkón, který oplývá klidem a tichem. Pěkná skrýš před ruchem velkoměsta.
Ložnice má díky umístění daleko od vstupních dveří dostatek soukromí. Intenzivní kontakt s exteriérem je zaručen díky francouzskému oknu, velkorysá výška místnosti jen pomáhá pocitu světlého pokoje.
Malé a tmavé místnosti a dlouhá chodba bez světla tvořily původní dispozici bytu – nic lákavého k bydlení. Architekti bourali, propojovali a prosvětlovali. Výsledek překvapí přesnými opaky původní charakteristiky. Někdy lze dosáhnout takřka nemožného.
Přímo z kuchyně vede miniaturní okénko na schodiště. Obyvatelé tak mohou „šmírovat“ své sousedy. A když se jen kousek pootočí, tak má přímý kontakt s celou rodinou ve společenské části bytu.