Bydlení se stařičkou duší oděné do moderního kabátku
Brněnský byt překvapí svým chytrým řešením i vkusným výběrem bytového nábytku a doplňků.
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Přestože brněnský byt oblékl díky ARCHANTŮM moderní kabátek, svou stařičkou tvář a historii neutají. Byt v modernistickém domě z dvacátých let minulého století vznikl po druhé světové válce přerozdělením dvou bytů na patře. Rákosový strom plný prázdných linek po příčkách ukazuje, že se během oněch desítek let domácnost několikrát přerozdělovala.
Majitelé se k bytu dostali, když byl v podobě 2+KK. Brněnské bydlení však mělo několik nedostatků – zalomená příčka zabírající kus okna, nelícující zárubně, zastaralé rozvody, opravdu malá koupelna, zvlněná dřevotříska na podlaze či velká trhlina na zdi volaly po úpravách. Trhlina v bytě měla, na rozdíl od ostatních nedokonalostí, historický původ – za druhé světové války vybouchl poblíž domu granát – což ale neměnilo nic na tom, že ji bylo potřeba odstranit.
Výčet bytových nedostatků ukazuje, že bydlení vyžadovalo „pomocnou ruku“. Předtím, než se architekta Barbora Ponešová mohl pustit do návrhu vlastního interiéru, bylo nutné odstranit stavební nedostatky, kterých, jak je vidno, bylo opravdu dost.
Malá koupelna, do které se původně vešla sotva vana a umyvadlo, získala na metrech čtverečních díky umístění do volného výklenku ve spojovací chodbě mezi společenskými prostorami a dětským pokojem. Výklenek bylo nutné opatřit o čelní stěnu. Protože se okno, které dříve zásobilo chodbu světlem, stalo součástí koupelny, bylo nutné vymyslet stěnu tak, aby denní světlo pronikalo i do chodby.
Materiálová volba padla na mléčné sklo. Vnitřek „krabičky“ byl vykachlíkován. Vybavení zůstalo stejné jako v první variantě, tentokrát se však majitelé v koupelně mohou také pohybovat. Velkou výhodou je právě již zmiňované okno, které umožňuje odvětrávání vlhkosti, čímž se předejde možnosti vzniku plísně.
Zbytek domácnosti byl založen na bílém konceptu. Bílá barva se však v jednotlivých místnostech vždy něčím „okořenila“. V obývacím pokoji se tak stalo díky zebrovanému křesílku a velkoformátovým fotografiím Pavla Máry, v kuchyni díky červenému lustru. Bílý koncept ložnice pak oživila tapeta za dětským koutkem, posuvné dveře s dýhou či závěs s motivem listů a větviček.
Coby nejcennější artikl zhodnotili tvůrci světlo, kterého, díky třem větším oknům na východní straně a jednomu menšímu na severní, bylo dost. Právě světlo, jeho kvalita a množství, dalo vzniknout základnímu konceptu. Odstraněním příček, které během desetiletí v bytě vyrostly, došlo k vytvoření prostoru prosyceného světlem. Jeho rovnoměrné rozšíření bylo podpořeno dvěma velkorysými otvory, které ve spojení s dřevěnou podlahou vytvořily stylově sehrané bydlení.