Chtěl netradiční dům, a tak si zrekonstruoval 175 let starou obecní školu!

Anna Dlouha
1. Srpen 2017

Různorodá, divoká, rozmanitá, roztomilá, drsná, funkcionalistická, přírodní, i taková může být architektura. Kouzlo interiérového designu a architektury spočívá právě v tom, že je variantní. Každý si v ní zkrátka najde to své. Milovníci malých domků budou obdivovat roztomilé interiéry, vyznavači velkolepých prostorů zase stočí své zraky k rozsáhlým vilám a fanoušci netradičního…

 

Fanoušci netradičního interiérového řešení mohou dnes jásat radostí. Mají totiž výjimečnou šanci zajet se s námi podívat do Hradových Střímelic na dům. Nejedná se však o obyčejný dům. Stavba původně sloužila jako jednotřídní obecní škola. Historie budovy sahá až do roku 1841. Jejímu kouzlu propadl i pan architekt Jan Topinka z architektonického studia DOMY ARCHITECTS. Objekt zakoupil, vytvořil návrh a staré budově vdechl nový život. Zrekonstruovaná škola uspokojila v panu architektovi obě jeho já – náročného architekta i komfortního pana domácího.

Napříč celým interiérem se rozmohly přírodní materiály i barvy. Nejvýraznější měrou se o prosazení přírodnin v domácnosti zasadilo dřevo a kámen.

Protože dřevo funguje v interiéru blahodárně na lidskou duši + na estetické cítění nechal pan architekt trámy v celém patře záměrně obnažené. Trámy v rámci místnosti fungují jako jakási dřevěná klec, konstrukce, která celý prostor rámuje.

Rozmístění pokojů a jejich řešení Vás rozhodně zaujme. Tradiční schéma – společenské prostory dole, soukromé nahoře, zde rozhodně neplatí – je to totiž přesně naopak. Zatímco spodnímu patru vévodí ložnice, sociální zařízení a dětský pokoj, horní se může pochlubit velkolepou společenskou halou.

 

Pracovna, obývací pokoj, jídelna a kuchyň byly totiž bez jakýchkoliv zdí umístěny do jedné místnosti. Tvoří tedy jeden propojený celek. Přestože toto uspořádání může vypadat chaoticky, každý kout má svou funkci i řád. Celé horní patro však funguje jako jeden celek. I když je horní patro bohatě zásobeno světlem z takřka celo-prosklených bočních stěn, absence zdí prosvětlenost prostoru ještě více umocnila.

Přechod mezi přízemím a prvním patrem naznačuje skleněná plocha užitá v těsné blízkosti schodiště. Užití prosklené konstrukce umožňuje náhled od nižších sfér. Kromě toho může být také chápána jako rozcestník - jeden "ukazatel" Vás nasměruje do kuchyně, druhý do jídelny a dále. 

Svérázným způsobem vyřešil pan Topinka také venkovní posezení. Pergolu tu zdobí série různobarevných deštníků.