Slova přírodní stavby v některých z nás vyvolají vzpomínky na dětská léta. Jako by to bylo včera, když jsme si jako děti hrávali v lesích a stavěli domečky z kúry, šišek a mechu. Po čase se stavitelství rozvinulo a přišlo období bunkrů, které se výborně stavěly z balíků slámy. Že nemusí jít pouze o svět těch nejmenších, Vás informuje tento článek.

          Příbytky ze slámy byly budovány již v dávné historii. Například v Africe zasahuje období těchto staveb až do paleolitu. Měly však jiný charakter, jelikož šlo o volnou slámu. Rozvoj těchto typů staveb nadešel s příchodem lisu na balíky, což usnadnilo obrovský kus práce. V Evropě se s těmito přírodními stavbami sejdeme častěji v Německu, nebo Británii. U nás jde spíše o raritu, ale v posledních letech si získává stále více příznivců. Domy ze slámy mají několik výhod. Jsou jednodušší na realizaci a méně nákladné než stavby ze standartního stavebního materiálu. Sláma je výborný izolant a tak dojde k velké úspoře energií při provozu takového domku. Nejčastěji se staví dvěma způsoby. První využívá konstrukci z nosných balíků, ty však musejí být perfektně slisované. Z nich se dále staví zeď jako z cihel. Druhá varianta obnáší dřevěnou konstrukci, která je následovně vyplněna slaměnými balíky. V obou případech jsou použity betonové základy. Dům lze na venek dokončit tak, že si jej lehce spletete s domkem sousedů, který je však zhotoven z cihel. Nebo můžete tyto nevšední stavby doplnit o hliněné omítky, což podtrhává přírodě blízký charakter. Ohně se nemusíte bát, jelikož omítnuté a dobře slisované balíky nehoří o nic rychleji, než zdi běžné domácnosti. Hmyz a myši též nenadělají paseku při aplikaci kvalitních omítek. Stavitelé odhadují životnost slaměných budov na několik set let. Ze slámy lze stavět ne jen rodinné domy, ale i veřejné budovy, stodoly, skladovací prostory, stáje či protihlukové bariéry.